Home

11. 9. 2000

"Alternativní" metody v astronomii
Před pár dny jsem vyzkoušel pozorování pomocí Šolcova dalekohledu. Pro ty, kteří neví o co jde: Je to zrcátko o průměru 3 cm, na malinkaté "Dobson" montáži s ohniskovou vzdáleností 3 m (samozřejmě bez tubusu). Říká se mu také kapesní dalekohled. Kvůli nízké světelnosti se hodí jen pro pozorování Slunce či Měsíce. Slunce se promítá na stěnu a sluneční skvrny jsou na něm bez potíží pozorovatelné, Měsíc je třeba pozorovat tak, že si stoupnete do ohniska a díváte se okulárem. Takhle to vypadá jednoduše, obvzváště pokud vám řeknou ti, kteří už s tím zkušenosti mají, že to vypadá jako pohled z Apolla, ale praxe je trochu jiná. První noc, kdy jsem to zkoušel, jsem neviděl prakticky nic. Možná to bylo tím, že se před Měsícem promenádovala oblačnost (dost slabá na to, aby v běžném dalekohledu nevadila, ale dost silná, aby při tak malé světelnosti udělala své). Další noc už to bylo o dost lepší, zaostřuje se díky dlouhému ohnisku docela snadno, ale velký problém dělá třesoucí se ruka. Při použití okuláru 10x (ohnisko 25 mm, zvětšení 120 x) jsem dosáhl rozlišení mezi 19 a 11" (explicitně řečeno - kráter Clavius C jsem ještě viděl a Clavius N už ne). Dlužno podotknout, že i v tomto případě byl Měsíc zakrytý mlhavým oparem tak, že byla vidět i dvojitá duhová korona. Kdyby se však okulár upevnil na stativ, jsem si jistý, že by bylo vidět mnohem víc.
Při použití okuláru 15x už bylo zvětšení prázdné a obraz byl horší.

Další věc, kterou jsem vyzkoušel, byl přídavný okulár na triedr. Pro triedr 10x50 jsem použil trubku dlouhou asi 19 cm (dost nocí jsem ztrávil zkoušením, kde vlastně má ten okulár být, než jsem našel správnou polohu), kterou jsem nasadil na "původní" okulár triedru. Na druhý konec jsem opět použil okulár 10x (celkové zvětšení 100x) Takto upravený triedr je však NUTNÉ upevnit na stativ; bez toho s ním nelze prakticky pozorovat.
Původně mělo toto zlepšení sloužit pouze pro pozorování Měsíce (kde jsem dosáhl o trochu lepšího rozlišení než s Šolcovým dalekohledem - Clavius C jsem viděl naprosto zřetelně). Velmi mě však překvapil i pohled na Jupiter (viděl jsem dva pásy oblačnosti) a hlavně na Saturn. Samozřejmě že jsem už mnohokrát viděl jeho prstence lépe, ale potěší skutečnost, že i obyčejným tridrem je možné vidět je tak pěkně.