Home

Hloubka měsíčních kráterů

Kdysi mě napadla zajímavá věc: Jaká je závislost mezi hloubkou a průměrem měsíčních kráterů. Otervřel jsem tedy Rüklův Atlas Měsíce a začal opisovat údaje. Naivně jsem předpokládal, že mi vyjde jakási jednoduchá posloupnost bodů, rozložených více či méně rovnoměrně kolem nějaké křivky. To, co jsem dostal, mě natolik zaujalo, že jsem se rozhodl výsledek podrobit alespoň povrchní analýze. Zde je tedy výsledek.

Obr.1: Závislost hloubky kráterů na Měsící na jejich průměru

Na obr. 1 vidíme tuto závislost znázorněnou graficky (hloubkou zde rozumíme výšku ode dna kráteru k hřebeni valu). Snažil jsem se sice odstranit ze zpracování zatopené krátery (u kterých se dá očekávat že poměr hloubka/průměr bude mnohem menší než u většiny "normálních"), nicméně jsem vyřazoval pouze ty, u kterých bylo v atlase uvedeno "zatopený kráter". A protože si Rüklův atlas rozhodně neklade za cíl geologický popis útvarů, ale spíše jejich vzhled z hlediska pozemského pozorovatele, jistě jich v souboru údajů ještě mnoho zbylo.
To jsou tedy body v grafu, které leží v dolní části závislosti a těmi se zabývat nebudeme.

V levé, hlavní části závislosti, je nejnápadnější linie, ze které je patrné, že u velké většiny kráterů (jedná se zejména o "malé" krátery s průměrem do 20 km) je tato závislost lineární s poměrem průměr/hloubka rovným 5 (proč právě tolik? Tohle otázku zatím přenechávám geofyzikům).

Na levo od této hlavní části je však patrná již méně výrazná lineární závislost s poměrem 10. Kde se bere, to nám alespoň zčásti ozřejmí následující obrázek.

 
Obr. 2 Rozložení kráterů na měsíčním povrchu. Velikost kroužků určuje poměr průměr/hloubka u jednotlivých kráterů

Na obr. 2 vidíme, jak jsou krátery použité ke zpracování (nejedná se o všechny krátery z atlasu, protže u většiny údaje o hloubce chybí!) rozmístěny na povrchu přivrácené strany Měsíce. Velikost kroužků však neurčuje velikost kráterů, ale poměr jejich průměru ke hloubce. Největší kroužky tedy zřejmě představují ony již zmiňované zatopené (či jinak erodované) krátery. Porovnáme-li však levou část obrázku s pravou, můžeme si troufnout říci, že krátery s poměrem 5 se vyskytují především v mořích, zatímco krátery s poměrem 10 především na "kontinentální" části měsíčního povrchu.

Pokud obrázek 1 trochu upravíme, lze si při troše představivosti představit ještě jednu závislost s poměrem průměr/hloubka 15 (viz obr. 3). Vzhledem k malému množství údajů je však zbytečné pouštět se do nepodložených spekulací...

Obr. 3 Je tam ještě další závislost?

Jestliže máte někdo přístup k většímu množství údajů, nebo o dané problematice víte více než já, budu rád, když mi dáte vědět.

Petr Scheirich