16. 3. 2004

Home

Byla objevena desátá planeta Sluneční soustavy?

To rozhodně ne! V pondělí 15. 3. oznámil Dr. Michael Brown na tiskové konferenci v NASA objev nového velkého objektu za drahou Neptuna, který je zároveň zatím nejvzdálenějším tělesem, jaké kdy bylo objeveno. Protože konference byla oznámena již v pátek, a během víkendu "prosákly" od astronomů některé detaily, začaly se v tisku objevovat zprávy o objevu desáté planety, které vyvrcholily v pondělí večer. Co je tedy na objektu, který dostal (zatím neoficiální) název "Sedna", podle Inuitské bohyně moře, tak zajímavého?

Objekt byl objeven 14. listopadu 2003 pomocí dalekohledu Samuela Oschina o průměru 1,2 metru na Palomarské observatoři, a podle toho rovněž dostal předběžné označení (jaké dostávají po objevu i ostatní malá tělesa Sluneční soustavy) - 2003 VB12: rok objevu, písmeno "V", jehož pořadí v abecedě určuje pořadí dvoutýdenní periody od začátku roku, "B12" znamená, že se jedná o 276-té označení přidělené v daných 14 dnech. Protože optická měření umožňují stanovit pouze jasnost tělesa, musely být počáteční odhady jeho skutečné velikosti nutně nejisté. Absolutní magnituda Sedny je 1,7, což za předpokladu albeda (schopnost těles odrážet sluneční záření), jenž se běžně vyskytuje u objektů nacházených za Neptunem, dává odhad skutečného průměru asi 2700 km (Pluto má 2320 km, jeho měsíc Charon 1270). Dolní hranice by se pak pohybovala okolo 1300 km. Aby bylo možné stanovit jeho rozměry přesněji, bylo potřeba pozorovat ho i v infračerveném oboru spektra. K tomu se astronomové pokusili použít nový vesmírný Spitzerův dalekohled a 30-metrový IRAM telescope. Bohužel, pro oba dalekohledy bylo těleso v infračerveném oboru (díky jeho extrémně nízké teplotě) příliš slabé, takže se jej ani jedním nepodařilo detekovat. Nicméně i toto pozorování mělo svou cenu. Umožnilo určit horní mez pro jeho rozměr - 1800 km - což z něj dělá menší objekt než je Pluto. I přesto se ale jedná o zatím druhé největší těleso za Neptunem (současný držitel 2. pozice, Quaoar, má průměr 1250 km). Stejně tak zajímavá, nebo možná ještě zajímavější, je jeho dráha.

Dráha nově objevené Sedny, jejíž oběžná perioda je asi 10 500 let, je totiž poněkud kontroverzní záležitost - již nyní mezi astronomy vyvolává rozpory. Sami objevitelé totiž prohlašují, že objekt pochází z Oortova mračna, což je hypotetický kulový oblak těles, obklopující Sluneční soustavu ve vzdálenostech přes 10 000 AU (astronomická jednotka, průměrná vzdálenost Země od Slunce), který vznikl při formování našeho planetárního systému. Vzhledem k tomu, že afélium (nejvzdálenější bod na dráze) Sedny je ve vzdálenosti asi 1000 AU, objekt rozhodně nepřilétá přímo z Oortova mračna. Její dráha by se musela při prvním takovém průletu změnit v důsledku gravitačního působení planet, podobně jako k tomu dochází u dlouhoperiodických komet, které rovněž přilétají z Oortova mračna. Možná jsou ale i další vysvětlení.

Oblasti malých ledových těles obíhajíchích za Neptunem ve vzdálenostech 30 - 50 AU se říká Kuiperův pás. Tělesa Kuiperova pásu obíhají po nepříliš eliptických drahách a dnes je jich známo přes 500. Řadí se mezi ně, jako jejich největší zástupce, již i Pluto, a jeho statut planety je dnes uznáván spíše jen z historických důvodů. Kromě Kuiperova pásu se za Neptunem pohybuje ještě jiná skupina těles, jejichž dráhy jsou značně výstředné a sahají do velkých vzdáleností, podobně jako dráha Sedny. Těmto tělesům se říká Objekty rozptýleného disku. Pocházejí z Kuiperova pásu a na své dráhy se dostaly gravitačním působením při blízkém setkání s planetou Neptunem. Jak je patrné z obrázku, dráha Sedny se od drah objektů rozptýleného disku na první pohled příliš neliší - až na jeden podstatný "detail": zatímco perihely (body na dráze s nejmenší vzdáleností od Slunce) drah rozptýleného disku leží ve vzdálenostech okolo 30 až 40 AU, dráha Sedny má perihel ve vzdálenosti celých 76 AU (tedy 2x dále). Lze ji tedy rovněž zařadit mezi objekty rozptýleného disku? Pokud tak učiníme, je třeba nalézt "mechanismus", kterým se perihel posunul z oblasti Kuiperova pásu až do této vzdálenosti. Jedním z možných vysvětlení by byla existence by byla přítomnost dalšího velkého tělesa (možná velikosti Marsu) na kruhové dráze ve vzdálenosti okolo 70 AU. Takové závěry jsou ovšem již pouhou spekulací a na jejich potvrzení je lépe počkat, až současná prohlídka, která má za cíl pátrat po podobně zvláštních tělesech jako je Sedna, a zatím prozkoumala jen 15 % oblohy, skončí.

Objevové snímky, první (animovaný) snímek je složen ze tří níže uvedených snímků.




Petr Scheirich
Vyšlo na www.astro.cz, 16. 3. 2004